Vrchní lak
Poslední vrstva určující vzhled, lesk a odolnost povrchu.
Nanáší se na přebroušený základ, obvykle ve dvou vrstvách. Stupeň lesku a odolnost se řídí typem vrchního laku, ne základem. Nesmí se přebrušovat, jen případně leštit.
Související pojmy
Další pojmy z kategorie Povrchové úpravy
- Airless— Vysokotlaké stříkání bez vzduchu s minimálním rozprášením mlhy.
- Akrylátový lak— Lak na bázi akrylátové disperze, nejčastější u interiérových dveří.
- Antibakteriální úprava— Povrch s přísadou omezující množení mikroorganismů.
- Bejc— Lidové označení pro mořidlo, zejména vodné nebo lihové.
- Bělení dřeva— Zesvětlení dřeva chemickým odstraněním přírodních barviv.
- Bílá pigmentace— Nátěr s bílým pigmentem ponechávající viditelnou strukturu dřeva.